Obsah
Životní situace
« Zpět na Strom životních situací
Zobrazení
Náhradní doba pojištění - doba evidence u úřadu práce
3. Pojmenování (název) životní situace
Náhradní doba pojištění - doba evidence u úřadu práce
4. Základní informace k životní situaci
Při splnění podmínky jednoho roku pojištění je náhradní dobou pojištění období vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Dále pak v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou se podpora nevyplácí s tím, že v období před dosažením 55 let věku se tato doba započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku. Tato doba tří let (jednoho roku) se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod.
Od 1.1.2014 se za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.
Podmínkou pro to, aby se tato doba získaná po 31.12.2011 hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie.
Doba vedení v evidenci úřadu práce před 1.1.1995 se započítává bez omezení, pro výši dávky se hodnotí pouze v rozsahu 80 %.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Osoby svéprávné ve smyslu občanského zákoníku.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Vedení osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání znamená automaticky účast na důchodovém pojištění v uvedeném rozsahu.
Úřady práce mají stanovenu povinnost předávat údaje o vedení osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání do České správy sociálního zabezpečení.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Náhradní doba pojištění se dokládá při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Na okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále jen "PSSZ"), Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále jen "MSSZ") při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění.
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Kontakty na jednotlivá pracoviště OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Česká správa sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ") vychází z podkladů, které jsou jí předávány z úřadů práce prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dále lze doložit aktuální potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce, kde je vyznačena doba pobírání podpory v nezaměstnanosti (dříve hmotného zabezpečení) nebo podpory při rekvalifikaci.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Tiskopisy žádostí o důchod jsou k dispozici na všech OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Tuto situaci nelze řešit elektronicky.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, je vaší povinností nahlásit to do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.
V případě, že přijmete důchod nebo jeho část, ačkoliv z okolností lze předpokládat, že je vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náleží, je vaší povinností neprávem vyplacené částky důchodu vrátit.
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
28. Popis byl naposledy aktualizován
16.04.2018
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
